Social icons

vystoupit z kruhu

24. září 2016
Když jsme byli tento rok za kamarádem v Londýně, měl k nám velkou promluvu do duše. Takovou promluvu, že mi naskakovala husí kůže a styděla jsem se za sebe. Týkalo se to komfortní zóny, ve které se člověk často nachází.
Jistě to znáte, máte dobrou práci, školu, přítele, kamarády... Jenže najednou se jednoho krásného dne probudíte, uběhlo pět let, vy sedíte opět někde na zadku v kanclu nebo jako já, šlapete za pultem a čekáte, až přijde vaše dovolená.
V té době, kdy nám promlouval do duše, jsme už měli plány na stěhování pomalu rozjeté a celé se to krásně rýsovalo, ale stejně. Najednou jsem si přišla, že jsem zaspala dobu.
Musím říct, že doopravdy pro lidský život je tak strašně jednoduché spadnout do rutiny. Všímám si toho hlavně v tuto dobu, kdy končím v práci, stěhujeme se a mam možnost vidět, kolika zbytečnostmi jsme se v Praze zaobalili. Najednou vidím, že člověk potřebuje rutinní práci hlavně kvůli potřebě nakupovat kraviny, které nám přinášejí slepé štěstí.
Tyhle dva roky v Praze byly snad ty nejlepší zatím. Ač jsme zde měli hodně špatných chvil, ty lepší je převažují. Ale je dobré si říci v čas, že už je toho dost.
I když se vám nechce a chcete se v tom pohodlíčku pěkně rochnit. Prostě udělejte ten pomyslný krok ven.
Vím, že raději budu žít s minimem, než s platem, který mi nedá nic, co potřebuji a s prací, kde dělám v podstatě na štěstí někoho jiného a stát stále na stejném místě.
Pro mě to nejlepší aklimatizování a uspořádání myšlenek, byla chata. Byli jsme zde přes dva týdny, skoro bez internetu. Doopravdy mi to pomohlo se nějak srovnat se vším. Cítila jsem se smutně z toho, že všechno v Praze necháváme. Měli jsme to tam super rozjeté, práci, školy... Ale prostě byl to hrozný stereotyp, který je podle mě pro mladé lidi absolutní zabíječ veškeré fantazie a touze po něčem lepším. 
Tenhle článek jsem dávala dohromady už před delší dobou, takže možná nedává trochu smysl. Ale stále to cítím stejně a za svoje pocity by se člověk nikdy neměl stydět. Budu ráda, když mi pod článek napíšete váš názor. Díky a ahoj, čau!



1 komentář

  1. Moc hezký článek. Názor mám podobný hlavně co se týče toho zabíjáka fantazie. Stereotyp je na nic. Já mam rada svoji zónu komfortu, bohužel jsem z ni kvůli Intru musela vystoupit a dost mě to užilrá a je to pro mě těžký. Mam pocit ze na to nejsem jeste připravena.
    Lifestylebymaky.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments! :)